Dětská fantazie

Dětská fantazie je zdravá. Děti se s její pomocí naučí soustředěnosti, sebeovládání, rozvoji své emoční inteligence a pružné reakce. Podporujte fantazii svých dětí...neomezujte, nekroťte!

Dětská fantazie se obvykle začíná rozvíjet kolem roku a půl a vrcholí mezi třetím a pátým rokem. Její prvotní projevy souvisí s procesy vnímání, velký pokrok pak vyvolává osvojení řeči.

V předškolním období bývá fantazie spjata nejvíce s hrou, zejména výtvarnou činností a stavbami čehokoliv. Odborníci považuji rozvoj fantazie právě v tomto věkovém období za nejvyvinutější. Někteří však tvrdí, že lehkost, s jakou v této době děti kombinují obrazy, svědčí spíš o tom, jak málo ještě znají skutečnost.
„Přestaň kreslit hlouposti, fialoví sloni nejsou,“ proneseme unaveně nad výkresem svého potomka a vrátíme se k vaření.
Zase máme moc práce a málo času věnovat chvilku pozornosti jeho světu fantazie. A dítě, v domnění, že pak pro ně budeme mít více pochopení, se jí začne vzdávat rychleji, než je zdravé... A když ne naší vinou, postarají se o to jeho vrstevníci, počítače a další technika, která je v případě dětí často opravdu špatný pán.

Pamatujete si, jak jste jako malá ještě na základní škole věřila, že dárky o Vánocích nosí Ježíšek a největším zážitkem pro vás bylo, když jste večer poslouchala vyprávění pohádek, u kterého jste si mohla představovat ty nejkrásnější princezny, ošklivé draky i statečné prince? Vzpomínáte, jak jste si potom sama nad knížkami vysnívala příběhy jejich hrdinů, v pubertě si vykreslovala svého prince na bílém koni, pak si představovala, co budete dělat, až budete vážně konečně dospělá? Pamatujete si na ty krásné chvíle strávené v říši vlastní fantazie? A jste si jistá, že si takové chvíle užívají i vaše děti?

Že se v současném světě všechno zrychluje, netřeba připomínat. Co je ovšem nutné si uvědomit je, že i lidské dozrávání nabralo zběsilé tempo. Malé děti rozumí nové plazmové televizi víc než maminka s tatínkem a místo pohádek na dobrou noc si do postele berou návod na novou počítačovou hru. Z dětského světa neodcházejí jen pohádkové postavy, ale celá představivost. Pestrobarevné výkresy nahrazuje počítačová grafika, místo bunkrů z listí si malí kluci stavějí virtuální opevnění.

Bobříkov na vícedenní akce připravuje pracovní sešit na kreslení. Pracuje s dětmi při zadání konkrétních úkolů, malování šablon či vyplňování křížovek a kvízů a podporuje i samostatnou kreativní činnost. Navíc si děti odváží pracovní sešit domů, co by vzpomínku na akci a podklad pro další svou tvorbu. Proč kreslení? Protože podporuje činnost pravé mozkové hemisféry, jež je pro rozvoj fantazie a kreativity nezbytně důležitá. Pokud o ní slyšíte poprvé, tady je pár informací:

Pravá mozková hemisféra má „sestřičku“, levou mozkovou hemisféru, a obě by měly plnit určitou funkci. Zatímco levá je racionální, logická, nutí nás včas vstávat, rozvrhnout si den, zanalyzovat každou situaci a vyhodnotit případná rizika, pravá mozková hemisféra je daleko uvolněnější. Miluje fantazii, spřádá naše sny, nezná strach a klidně by nás nechala vrhnout se po hlavě do každého dobrodružství, na které byť jen pomyslíme.

Děti dnes přicházejí o své dětství právě proto, že velmi brzy přestávají rozvíjet pravou mozkovou hemisférou. Nikdo a nic v nich nepodporuje představivost, všechno je dané. Pohádky vidí v televizi, takže si je nemusejí představovat, kreslí za ně počítače, kolektiv po dětech chce, aby byly dostatečně dravé. A my dospělí po nich ještě ke všemu požadujeme, aby byly co nejdříve samostatné a přijímaly život jaký je, protože nám na ně prostě nezbývá dost času.

Bobříkov podporuje u dětí kreslení, což znamená možnost jejich vrácení do fantazie. Děti zjistí, že svět je víc než počítač a jejich fantazie může být barevnější než virtuální realita. Užijí si spoustu her, které je jakoby mimochodem potrénují v představivosti, získají nové kamarády a zálibu u které je necháte trávit dlouhé hodiny raději než u blikající obrazovky. A až si pro ně po akci Bobříkova přijdete, uvidíte, že budou žadonit, aby příště mohly jet znovu!

Dneska večer nezapomeňte: žádná pohádka v televizi. Udělejte si chvilku, vezměte knížku a svým dětem aspoň kousek přečtěte.